Proč motivace tak rychle zmizí?

Začátky bývají velice slibné a povzbuzující: 

Ještě před týdnem jste byli doslova nadšení z toho nového projektu..

Ten pocit! Bylo to jako hnací motor. 

Cítili jste, jak to ve Vás bublá,  jak sílí ta energie,  ta odhodlanost do toho ihned vlítnout!  Žádný argument nebyl tak silný, aby Vás odradil. Říkali jste si, že do toho půjdete, i kdyby…

Ale za pár dní…

Vůbec se Vám do toho nechce.

V hlavě máte takové divné prázdno, už Vám to nepřipadá tak ideální, spíše naopak. Přicházejí myšlenky typu: „Co když to nevyjde? Budeme vypadat jako blbci!  Co na to řeknou ostatní (kamarádi, partner, sousedé, kolegové, nadřízení a nevím kdo ještě) . A beztak to bude stát hodně peněz, tisknu je snad?  Né, raději to nechme být. Snad někdy příště. Až pak…“

 

A je to tady: „možná později, až budu mít více peněz, času, až budu mít práci, až nebudu mít tolik práce, až budou děti velké, až…  Až pak …“ 

O „nepřekonatelném pohoří“ zvaném „ažpaky“, jste určitě slyšeli. Je to takové neustálé odkládání a nakonec se to jednoho dne prostě zamete pod stůl. Neuskuteční se to. Škoda, takový dobrý nápad to (možná) byl!  🙂

 

Kdy se to změnilo?

Všimli jste si, že při pouhém  snění neexistují limity ani hranice?  Jelikož tam nejsou hmatatelné překážky, které by mohly způsobit negativní myšlenky či obavy, naše nadšení pro věc je čisté a vlastně nemá o co zadrhnout. Proto není těžké si představit úspěch a  situaci, že to dokážeme. Jsme natěšení, plní energie, nejraději byste do toho skočili hned. Při snění není důvod pociťovat strach, ba naopak – pociťujeme silnou touhu dosáhnout toho cíle.

Problém nastává tehdy, když začneme uvádět věci do pohybu a reálně se o něco pokoušet. Tehdy narážíme na hmatatelné překážky a těžkosti (byrokracie, nedostatek něčeho, atd…) , které nás začnou brzdit. Tady už musíme fyzicky makat na tom, abychom dosáhli svého cíle.

 

Motivace vs. reakce okolí

Zajímavou myšlenku před časem přednesl Ivo Toman, když se zmínil o motivaci lidí a reakcích jejich okolí (rodina, přátelé).  Nebylo by marné si tu a tam od něj alespoň přečíst nějakou knihu. Například tuhle: „Motivace zvenčí je jako smrad“.

Představte si situaci, kdybyste byli dlouho neúspěšní a pak byste dostali dobrý nápad, jak z toho ven. Za kým jste šli jako první? Zeptat se, jaký mají názor? Pochlubit se?

No jasně, za rodinou – ta vás ale doteď znala jako neúspěšného, takže co uslyšíte?

„Jsi blázen? Zase skončíš blbě! Jak se tím chceš uživit? To nepůjde, podívej se, co jsi prováděl doteď a s jakým výsledkem?“

A pak následují další podobné demotivující odpovědi. Někteří to nemyslí vyloženě špatně, jen se o vás bojí, abyste zase nebyli zklamaní, až spadnete „na hubu“. Problém je ale v tom, že vám vlastně ani nedávají šanci.

A co kamarádi a známí? Ti vás ale také znají jako doteď neúspěšného člověka, od nich uslyšíte většinou skoro totéž: „Podívej, Honza to taky zkoušel a jak dopadl. Zadlužil sebe i rodinu. To chceš být taky tak nezodpovědný? Pojď zajdeme raději na pivo“.

Chodit s novou myšlenkou za lidmi, kteří vás znají ještě z dob neúspěchu, anebo kteří sami nikdy neuspěli,  asi nebude to pravé ořechové.

 

„Já jsem ti to říkala!“

Při jednom rozhovoru na internetu i na přednášce, se dokonce i Jan Laibl, kterého rovněž jistě velmi dobře znáte, nechal slyšet, že vlastně máme okolo sebe ještě jednu takovou „speciální“ skupinku lidí, kteří to s námi údajně myslí dobře.

Kteří to jsou?

Ti kteří po každém našem neúspěchu zdůrazní: „vidíš, já jsem ti to říkal/a!“

Trochu jakoby to smrdělo radostí, že jste taky neúspěšní a tím pádem se konečně  dokázalo, že nejste lepší a úspěšnějsí než oni.

Podobným lidem by dal Jirka Čmolík přezdívku „negáči“, čili negativně smýšlející lidé, kteří svými blbými náladami a neúspěchy chtějí „pomazat“ i vás.

 

Takže pozor na negáče a jděte si za svým cílem 

Většina takových radílků totiž s oblibou sází na jistoty, které ovšem vlastně neexistují. Nevím o tom, že by někdo měl absolutní jistotu například v zaměstnání, když se všude neustále propouští a krachují i velké firmy.  Bez práce jsou už i velice kvalifikovaní a šikovní lidé.

Také nelze sázet na jistotu, že ta či ona investice je zaručeně  bez rizika – ne není, zklamu vás. Všude je nějaké množství rizika.

Proto je nutné se neustále vzdělávat a zajímat se o dané téma. Zjistit si, jak na to. vytvořit si strategii, kterou bude možné později kdykoli trochu pozměnit, dle toho, jak se vyvine situace.

 

 

Koukněte se na tohle motivační video od Marcuse Revolty, které mne před pár měsíci zaujalo.

(Otevře se v novém okně). Doporučuji shlédnout až do konce, protože je to ze života.

Mnoho lidí se v tom už poznalo:

revolta-motivace

 

Kam dál?

Přečtěte si další články, jako například tento navazující >>

 a napište mi do komentářů váš názor:

Dáša Anhelo

Dáša Anhelo

Spokojená podnikatelka a investorka, s 18 lety praxe v obchodu, takže vím o čem mluvím 🙂
Krom toho už 10 let školím (nejen) obchodníky. Nyní pořádám také kurzy on-line a píšu e-booky, které pomáhají zvyšovat prodeje
Dáša Anhelo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vyplňte Antispam (jednoduché počty) *